Catherine byla vyděšená k smrti, když slyšela zvuk souboje dvou draků. Cítila lehkost, jak se drak vznášel bez hnutí ve vzduchu. Znovu vykoukla.
"Co to má znamenat?!"
"Draci! Útočí!" funěl Vigy. Jeho tělo se dmulo a zase klesalo v rytmu pohybu křídel.
"Ale...lidi..." Cath vrhla pohled dolů. Viděla prchající osoby, za nimiž se hnal ohromný létající ještěr. Z výšky byl vidět jen jako drobný motýl, ženoucí se za zrníčky prachu.
Byli strašlivě vysoko. Catherine znovu zastrčila hlavu a tiše přemýšlela co dál. Vigy byl hrůzou bez sebe, s nechutí zíral na jatka, jež pořádali draci na bezbranných lidech.
"Tohle NE!" vyprskl hněvivě a vrhl se dolů. Dívka instinktivně vycítila tu odpornou chvíli, ve které oba dva padali šílenou rychlostí k zemi. Vigyho oči svítily rostoucím vztekem, při volném pádu se mu z úst ozývalo strašlivé kvílení. Těsně nad zemí rozepjal křídla, aby vyrovnal pád.
Na zlomek vteřiny zahlédl vznášejícího se obra, který naháněl malou skupinku lidí. Drak. A dovoluje si. Jako smyslů zbavený mu vystřelil vstříc. Letěl zběsilou rychlostí, svět se mu před očima rozmazával. Kolem byl slyšet řev a hukot ohně, které drásaly drakovy smysly a vybičovávaly jej k větší nenávisti a divokosti. Vřítil se mezi draka a jeho oběti. Prudce roztáhl křídla. Od hrudi se mu odrazil proud ohně.
Černý drak se zastavil ve vzduchu. Zlaté oči se mu rozsvítily vztekem.
"Opovažuješ se?!" zaryčel a z tlamy mu vyšlehl oheň.
"Párty končí, Warene," procedil Vigy ledově. Zloba v něm bublala jako v zapomenutém kotli. Vycenil dlouhé zuby. Byl připraven zabíjet.
"Ne, tentokrát se do toho ty nebudeš plést!" zahulákal Waren a v mžiku se po něm vrhl. Vigy stiskl v dlani Catherine a natáhl před sebe zadní nohy. Drápy se zaklesly do sebe, když se dva draci v ohromné rychlosti srazili. Váha Warenova těla odrazila Vigyho pryč, ale černý drak stále mířil proti němu. Vigy zaryčel a ohnal se prackou. Drápy mu sklouzly po šupinách a poté se zarazily do jedné ze spár na krku. Waren zařval a vychrlil bílému drakovi oheň přímo do obličeje. Vigy udělal ve vzduchu přemet, oči pevně semknuté. V otočce udeřil Warena zespodu do hrudi ocasem. Černý drak zaútočil svými dlouhými zuby po Vigyho sevřené ruce. Ten ucukl a zasadil mu pořádnou ránu kopancem. Ale Waren byl rychlý, zatnul drápy ostré jako šavle do jeho nohy a stahoval ho k sobě. Vigy kvílel bolestí a snažil se osvobodit. Catherine v jeho ruce křičela vyděšením. Ne. Nesměl to připustit.
Na Warenovy záda dopadly ohromné zlaté spáry. Ohnivý drak se na něj spustil z výšky jako vržený kámen a všechny čtyři pařáty mu zabořil hluboko do zad. Oči černého draka zablikaly a ještěr bolestně zaskučel. Ferth plála takovým vztekem, jaký Vigy ještě neviděl. Rozevřela obrovskou tlamu plnou ostrých tesáků a zařvala ostrým hlasem plným nenávisti:
"To máš za ni, zmetku!"
Její tlama byla jako blesk. Dlouhé zuby se zaryly Warenovi mezi lopatky. Ten skučel bolestí a zmítal se, ve snaze osvobodit se z pevného sevření. Plameny z jejího těla mu pálily šupiny na prach.
"Běž!" procedila Ferth, hluboce zakouslá v těle černého draka. Vigy byl ztuhlý překvapením, ale její slova ho postavila na nohy. Máchl obrovskými křídly a křikl na lidi pod sebou.
"Utečte přes útesy! Tudy!"
Prchající dav poslechl. Bílý drak se rozletěl jejich směrem, křídla roztažená do široka, snažíc se chránit je před rozhněvanými dračími fanatiky. Na mnoha místech Univerzity hořel oheň. Zahlédl jen několik draků, kteří kroužili nad vrcholkem sloupu, kde stávala Univerzita. A tam stál on. Zrádce.
Nad jeho hlavou se zablesklo. Ve zlomku vteřiny spatřil dva draky, kteří se srazili v nesmírné výšce. Malá postava padala vzduchem, země se k ní neúprosně blížila. Vigy zrychlil. Jeho oči se upíraly na elfovo tělo, které letělo prostorem a co nevidět se mělo roztříštit o zem. Mocně zabral křídly a natáhl pracku. Musí ho chytit.
Pařáty mu sjely po tvrdém pancíři, když se těsně nad ním prohnal rezavý drak. S krutým chechotem chytil tělo do tlamy. Vigy vystřelil vzhůru naprázdno. Jeho zářící oči se ohlédly po ještěrovi, jež se stočil ve vzduchu. Z úst mu viselo mrtvé tělo. Kolem obrovských tesáků stékala čerstvá krev a barvila mrtvole dlouhé světlé vlasy do ruda.
Právě tu chvíli si vybrala Cath k vykouknutí.
Stačil jí pohled na známého rezavého draka. A na známou věc, jež držel v tlamě.
Vigy vztekle zaječel a vypálil po rezavém drakovi obrovský proud ohně. Plameny prořízly okolí jako nabroušený nůž a zasáhly draka do boku. Hrozivý ještěr si odfrkl. Zaklonil hlavu a s odporným křupnutím polkl celého elfa.
"Nestačilo ti to?" zeptal se s vyceněnými zuby.
Vigy se po něm bez váhání vrhl. Ještěr nestačil uhnout a byl strhnut dolů, kde zády narazil do skály. Levé křídlo mu hlasitě zapraskalo. Bílý drak vítězně zatroubil a vyrazil po padajícím sokovi. Poté se zarazil.
U všech živlů, co to dělám?
Otočil se. Ve zlomku vteřiny spatřil hořící prostranství, prchající skupinky lidí a smrt. Všude kolem něj hynuly živé bytosti, ať už ve zkázonosných plamenech, nebo ve smrtícím sevření draků. Vigy se zhrozil. Tohle přece nemůže být pravda. Takhle to přece není! Takhle to... nemá být!
Spatřil Ferth v divoké rvačce se dvěma dalšími draky. Kolem těla jí šlehaly jazyky ohně, které ji činily ještě větší a hrozivější, než ve skutečnosti je. V návalu vzteku sekala po útočnících zlatými spáry. Jednoho z nich zasáhla do hrudi a pracka jí tam zůstala vězet. Vycenila dlouhé zuby a chtěla se mu zakousnout do krku. Chtěla ho zabít, zničit, roztrhat! Oči jí zářily radostí, když se její tlama blížila k obnaženému hrdlu. Měla téměř vyhráno.
V zápětí jí na bok vší silou vrazil druhý z draků. Zadníma nohama ji odkopl dolů. Pařátem se ohnal po planoucí hlavě, ale místo toho jí roztrhl blánu křídla. Ferth se v zuřivém ryku zřítila dolů. Snažila se nabrat vzduch k letu, ale tržná rána v křídle jí nedovolila zpomalit pád. Pád, namířený přímo do jezera.
Vigy se rozletěl tím směrem ve chvíli, kdy hořící tělo dopadlo do vody. Ozvalo se uši rvoucí šplouchnutí. Ze dna se zvedly gigantické vlny, a se rozlily do okolí. Tělo Ferth zapadlo hluboko do masy vody. Zavřela se nad ní hladina. Zůstal jen mírný kouř, stoupající z jezera.
Bílý drak zesinal (tedy, jestli to vůbec šlo). Měl v téhle bitvě málo spojenců. Nyní ještě méně. Visel ve vzduchu se zatajeným dechem. Kouř nad hladinou nepřestával stoupat. Obyčejná voda přece nemůže zabít draka.
Obyčejná voda ne. Jde o to, co je v ní.
Krajinu prořízl úpěnlivý řev. Bylo to skučení bolesti, které drásalo uši a přehlušovalo všechny zvuky bitvy. Příšerný ostrý jekot, vycházející z tlamy umírajícího draka. Z jezera se vyvalila kvanta vody a vystřelila jako gejzír vzhůru. Na vrcholu proudu letěla k nebi Marlith, modrá dračice. Její křídla se rozpínala do široka jako modrý závoj smrti. V ostrých drápech svírala skučící Ferth. Rudá dračice přišla o své plameny, po lesknoucích se červených šupinách byly patrné dlouhé, strašlivé šrámy. Marlith jí zatínala drápy do hrudi. Otevřela tlamu ze které se vysunuly neuvěřitelně dlouhé zuby, armáda ostrých tenkých čepelí, které hodlají uchvátit svou oběť. Modrá dračice ošklivě zavyla a zakousla se Ferth pod krk. Řev ohnivého draka byl ukrutný, hněvuplné sténání naplnilo celé okolí. Catherine si zacpala uši a snažila se schovat co nejvíce do drakovy tlapy. I Vigyho strhl strašlivý křik ze vzduchu. Zařval a zřítil se spolu s několika dalšími ještěry k zemi. Jak padal, neschopen použít svá křídla, Ferthino úpěnlivé volání se měnilo ve smrtelné chroptění. Z ran na krku jí prýštila krev. Vigy řval bolestí, řval ať přestanou, řval když se řítil k zemi. na poslední chvíli se pokusil roztáhnout křídla a tvrdě dopadl na břicho. Nohy pod ním poklesly. Catherine se při pádu vykutálela z jeho otevřené tlapy. Válela se po zemi a snažila si zakrýt uši. Jekot umírajícího červeného draka pomalu vymizel. Ferth se svíjela v poslední zoufalé agónii. Oči jí vyhasly. Hlas se vytratil.
Marlith měla tlamu potřísněnou její krví. Uvolnila své smrtící sevření. Jako ve zpomaleném záběru se tělo draka obrátilo a bezvládné zamířilo zpět do jezera. Ferth se šplouchnutím zapadla pod hladinu. Voda se znovu rozlila a poté byla zase klidná. Zbarvená dračí krví.
Cath se pomalu sebrala ze země. I Vigy se oklepal a opatrně vstával. Bylo hrobové ticho. Snad už to skončilo.
Náhle se jekot ozval znovu, jakoby ozvěna ze záhrobí. Oba padli zpět na zem, ve snaze ignorovat příšerný zvuk. Křik mrtvého draka se rozlehl okolím. Marlith vztekle zařvala a vrhla se zpět do jezera. Skučení prostupovalo okolím, kácelo stromy a drtilo skály. Nebe praštělo a zatahovalo se černými mraky. Oblaka byla těžká popelem. Sama obloha byla pohnuta tragickou smrtí draka. A chtělo se jí plakat.
Shůry se začaly řítit veliké rozžhavené kameny. Prolétly vzduchem, bombardovaly zničenou zemi a zapalovaly přeživší lesy. Meteority sebou přinášely ještě větší ohnivou zkázu, než si Catherine dokázala představit. Vigy zatínal zuby a snažil se přemoci tu strašlivou bolest v hlavě. Těžce pohlédl vzhůru a spatřil ohnivou smršť, která na ně dopadávala všude, kam se jen podíval. Bylo mu jasné, kdo za tím stojí.
Vymrštil se na nohy. Cath se krčila vedle něj a třásla se. Vigy k ní rychle přiskočil, ale ihned se musel vyhnout hořícímu meteoritu. Pozdě. Trefil jej do ocasu. Bílý drak zakvílel a rychle se obrátil. Obrovský kámen, řítící se šílenou rychlostí mu přerval kosti a konec ocasu vzal sebou. Vigy chvíli zděšeně zíral na spálený a zkrvavený pahýl, trčící na místě, kde měl ještě dnes ráno bodec, nahánějící hrůzu a zároveň pomocný při kormidlování. Vzhlédl. Zářící zrak mu padl na veliký kamenný sloup. To mu nedaruje.
"Utíkej! Běž k útesům! Schovej se!" vyprskl na Catherine a pařátem ji odstrčil stranou. Přikrčil se, odrazil a vzlétl vzhůru. Cath byla jeho tlapou odhozená pryč a vrazila zády do nějaké hromady. Byla vyděšená k smrti. Otevřela oči. Všude kolem hořelo. Lesy, křoviska, louky byly v jednom ohni. Kam až oko dohlédlo padaly k zemi planoucí meteority, zažehávaly požáry na nových místech a rozrývaly zemi hlubokými krátery.
Catherine uběhla několik metrů a poté zapadla do nějakého převisu. Celá špinavá od prachu se schoulila uvnitř. Pro lásku boží, co se to kolem děje? Vzpomněla si na plameny, které vybuchly v jádru sopky, na ten ohavný řev když bojoval drak s drakem. Vigy říkal že se spolu neperou. Ale to nebyla pravda. Vždyť to viděla na vlastní oči. Ten obraz, ten hlas umírajícího ještěra nikdy nezapomene. Co... co jsou ty stvůry zač? Přijdou sem, vraždí lidi, vraždí se mezi sebou, ničí všechno na co přijdou... to, že jsou draci? Cath tomu nemohla uvěřit. Tak nádherní, moudří tvorové, symbolizující sílu a magii se teď rvali jako naštvaní křečci, zabíjeli se a vraždili bezmocné lidi. Schoulila se do úkrytu, snažíc se nevnímat práskání, řev a vřavu ohně všude kolem. Škrábance a popáleniny ji štípaly po celém těle. V hlavě ji žhnula vzpomínka na bezvládné elfovo tělo, visící ze zkrvavené dračí tlamy.
Chudák Alex. Nejspíš jsem tu jediná naživu.
Uvědomila si, že tomu tak bylo jen díky Vigymu. bránil ji, celou dobu ji svíral v ruce, nedovolil, aby jí někdo ublížil.
Vyhlédla. Meteory už padaly mnohem více zřídka. Ocitla se ve spáleném lese, jehož trosky ji alespoň trochu kryly před zraky nepřátelských draků. V průhledu viděla začouzené paty útesů. Teď nebo ani náhodou.