Jsme jen lidé.
Nic víc, nic míň.
Chováme se jako lidé.
Myslíme jako lidé.
Rozhodujeme se jako lidé.
Téměř vždy.
Téměř vždy jsme moudří.
Téměř vždy jdeme s davem.
Téměř vždy máme štěstí.
Téměř.
Jsme jen lidé.
Nic víc, nic míň.
Mluvíme jako lidé.
Komunikujeme jako lidé.
Jsme slušní jako lidé.
Téměř vždy.
Téměř vždy se domluvíme.
Téměř vždy se máme rádi.
Téměř vždy si děláme prostor.
Téměř.
Nejsme zvířata.
Jsme lidé.
Téměř vždy.
Chováme se jako lidé,
když se pouštíme do války.
Jsme moudří lidé,
co si dělají z druhých nepřátele.
Jsme jen lidé.
Téměř vždy.
Myslíme jako lidé
při tvorbě těžkých zbraní.
Následujeme dav
třeba do propasti.
Jsme totiž lidé.
Téměř vždy.
Rozhodujeme se jako lidé,
když ničíme své okolí.
Máme štěstí,
jestli nám to projde.
Jsme jen lidé.
Téměř vždy.
Mluvíme jako lidé
když se vysmíváme světu.
Domluvíme se
nejlépe penězi.
Jsme totiž lidé.
Téměř vždy.
Komunikujeme jako lidé
skrz zavřené dveře.
Máme se rádi
když se nevidíme.
Jsme přece jen lidé.
Téměř vždy.
Jsme slušní lidé,
když si podrážíme nohy.
Děláme si prostor
zalézt do kouta.
Jsme totiž lidé.
Téměř vždy.
Nejsme zvířata
dravci a oběti.
Nezávidíme jiným,
nebojujeme o přežití.
Téměř vždy.
Jsme jen lidé.
Umíme se omluvit.
Omluvit, když necháme puštěného psa.
Omluvit, když se přepočítáme.
Omluvit, když se haníme.
Omluvit, když se spleteme.
Omluvit, když něco zničíme.
Omluvit, když jsme pochybili.
Omluvit, i když nechceme.