close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Díl VIII. - Rytířské pěsti

4. října 2009 v 12:12 | Camzza |  Píseň, Obraz a Hodiny
Rorýsovi tělem projelo silné bodnutí zlosti. Tohle už je příliš.

Obratně přeskočil stůl, za kterým se schovával, a dopadl přímo mezi hrdlořezy. Než stačil některý z nich zareagovat, stál už Valden tváří v tvář Rudému oku s napřaženými pěstmi. Kapitán byl poněkud překvapen.

"Valden Rorýs," zašeptal. Pravá ruka se vynořila ze záhybů jeho pláště a Valden teprve teď zjistil, že se v něm skrývá ocelová vidlice s dvěma ostrými hroty na konci. Elijot cosi vyděšeně vykvíkl, ale Rorýs ho ignoroval. Pocítil v sobě další nával hněvu. Tohle se chystal použít proti Elijotovi?

Kap.

"Ustup, Oko," procedil skrz stisknuté zuby.

Kap.

Holohlavý muž vypjal hruď. Veliký oválný rubín, zasazený v levém očním důlku se ve světle pochodní ostře zaleskl.

Kap.

"Hraješ si na svého bratra?" zasyčel a pozvedl svou zbraň, "snažíš se s ním srovnat? To ale nejde, hochu. Jsi na to příliš slabý."

Kap.

Valden ho skoro nevnímal. Vztek v něm doutnal jako dynamit a bylo jen otázkou času, kdy vybuchne nadobro.

Kap.

"Odejdi."

Rudé oko se pobaveně zasmál. Jeho hlas však zněl o poznání nejistěji.

"Tady nemáš vše na povel, jako na své lodi, Rorýsi," zašeptal Valdenovi a veliký rubín se téměř dotýkal mladíkova nosu, "takže se raději otoč a zmiz, než tě potká něco moc ošklivého.

Rorýs jeho narážky ignoroval.

Kap.

"Nechej Elijota nepokoji," snažil se o klidný tón, ale slova doslova kypěla vztekem, "a nic se nemusí dít."

Kap.

"Právě naopak! Pleteš se do záležitostí Pána moří!" Rudé oko se zatvářil nesmírně důležitě, "Elijot Hjalld se mu zpronevěřil a nyní za to zaplatí!"

Na důkaz ohromné moci Pána moří si několik hromotluků zamnulo ohromné pěsti.

Kap.

"Promiň, já," Elijot se snažil něco říct, ale tvrdý kopanec do břicha jej okamžitě umlčel. Valden se zhluboka nadechl.

"Nechci žádné potíže, Rudé oko. Prostě si jej vezmu a vypadneme."

Kap.

"On už nikam nepůjde," plešatý pirát se nafoukl, "ještě chvíli tady stůj a platí to samé pro tebe, trhane."

Kap.

"Bez Elijota nejdu," prohlásil Valden pevně. Rudému oku se zaleskly zlaté zuby.

"Pak neodejdeš nikdy!"

Kap!

Kapitán cosi zakřičel a Rorýs ucítil hrubé ruce, které mu zatáhly paže za záda. Proti medvědí síle, s jakou ho trojice mužů spoutala, neměl absolutní šanci. Elijot jen nesouhlasně zachrčel, zatímco Rudé oko se s pošklebkem postavil před Valdena.

"Hlupáku," pravil posměšně, "chcípneš ještě hanebněji, než tvůj bratr. A to jsem si myslel, že to už nejde."

Kap!

"O mém bratrovi pomlč," zavrčel Rorýs varovně. Holohlavý muž se ušklíbl.

"A proč? Stejně to byla jen smradlavá, ustrašená mořská krysa, která se nebyla schopna postarat ani o svou vlastní čubku!"

Kap! Kap!

Síla hněvu vykroutila Valdenovi pěst ze sevření. Rudé oko se ani nestačil vzpamatovat, když jej tvrdý úder srazil na roh jednoho ze stolů. V zápětí se strhla mela. Rorýs vykopl nohou a zasáhl nejbližšího hrdlořeza do kolene. Ten se na okamžik zhroutil, přičemž uvolnil stisk.

Kap!

Elijot jen vyděšeně pozoroval, jak se Valden celý rudý zlostí prodírá davem pryč. Za ním se hnalo pět hrůzostrašných goril, které se jej marně snažily chytit.

"Zabijte ho! Zmordujte ho! Rychle!" prskal Rudé oko a masíroval si tvář.

Kap!

Rorýs odstrčil jednoho z návštěvníků a vrhl se pod stůl. Chňaplo po něm několik velikých tlap, ale všechny minuly. Valden uchopil sklenici a rozkřápl ji o zem. V ruce mu zůstalo jen dno se zubatým okrajem. Nachystal se k úderu. Viděl v průhledu houfy spěchajících nohou - tu se jeden z nich zastavil těsně před jeho skrýší a začal se naklánět dolů.

Rorýs zavřeštěl a vyrazil ven. Cítil, jak se sklo v jeho ruce zarazilo o něčí tvář a ostré hrany pronikají do masa. Ozvalo se bolestné skučení, zatímco si Valden prorazil cestu k pultu, kde se právě sbíral Rudé oko ze země. Plešatý kapitán sledoval funícího, rozzlobeného muže s neskrývaným strachem.

Kap! Kap! Kap!

"Co že jsi to říkal?" syčel Rorýs a nebezpečně se k němu přibližoval.

"Že tvůj brácha je jen ubohý pazgřivec…" začal Rudé oko a sehnul se k botě.

Rorýs skočil.

Kap!

Přeletěl jeden ze stolů a přistál přímo na pirátově hrudi. Rudé oko vytasil skrytý nůž, avšak v zápětí jej váha druhého těla strhla k zemi. Valden přitlačil pirátův obličej na špinavou podlahu a dvakrát mu vrazil pěstí do nosu - podruhé narazil na ostrý rubín, vsazený do očního důlku. Nabroušené hrany řezající jako dýky ho přinutily polevit sevření.

Kap!

Rudé oko využil momentu překvapení a ohnal se nožem. Čepel těsně minula Valdenovi pravé ucho. Plešatý muž zároveň vykopl kolenem a zasáhl svého soka do boku. V Rorýsovi to však vyvolalo jen další vlnu nenávisti. Odpovídal na údery vzteklým řevem a tloukl každé volné místo, které se mu naskytlo.

Kap! Kap!

"Dělejte, pomozte mi!" ječel Rudé oko a stále se snažil zasáhnout Valdena - zatím mu způsobil jen pár škrábanců na rukou. Zato Rorýs s každou sekundou mlátil čím dál zběsileji. Viděl před sebou jen natékající obličej toho prolhaného piráta a netoužil nic jiného, než z něj udělat salát.

Kap!

Pronikavá bolest ve stehně jej probrala do reality. Rudému oku se povedlo zarazit čepel dýky až po střenku do Valdenovi nohy. Rorýs zavyl bolestí a skutálel se na podlahu vedle Rudého oka. Kapitán se svíjel na zemi, tiskl zmlácený obličej a tiše sténal.

Valdenovi se před očima roztančily hvězdičky. Uchopil rukojeť nože a s mlasknutím si jej vytáhl z rány. Po noze se mu proudem řinula teplá krev a zanechávala na podlaze obrovské šmouhy. Utrhl si kus košile a přitiskl si jej na krvácející ránu. V příští chvíli už slyšel hřmotné kroky hrdlořezů, jež
přispěchali svému veliteli na pomoc. Musí rychle zmizet.

Kap! Kap!

Okamžitě vyskočil na nohy; právě včas, aby se vyhnul tvrdé ráně, mířené na jeho hlavu. Šli po něm hned čtyři muži, každý z jiné strany. Brzy Rorýse zasypali ranami, až se sotva držel na nohou. Zraněná noha pod ním poklesla.

Jeden z mužů se k němu rozběhl - v ruce se zablýskla ocelová čepel, mířící Valdenovi přímo do břicha. Rorýs se už se sotva potácel, avšak pocit opravdového nebezpečí jej opět probral. A právě včas.

Kap!

Ostrý meč mu projel pod rukou a zabodl se neškodně do látky. Ohromný muž však letěl dál a svojí rychlostí přitlačil Rorýse ke zdi. Valden začal vší silou kopat, ale s jeho protivníkem to ani nehnulo. Pokusil se uskočit stranou, avšak díky ráně ve stehně neudržel rovnováhu. Pozpátku narazil do desky stolu a oba dva padli mezi sklenice.

Kap!

Těžké dubové nohy zasténaly pod tou nenadálou vahou a povolily. Korbely a sklenice okamžitě sjížděly dolů a tříštily se o pevnou zem. Rorýs cítil, jak se jejich těla pomalu nasouvají k pravé straně desky. Tíha muže nad ním byla příliš.

Kap!

Stůl se podlomil a oni se skutáleli na podlahu. Valden rychle vyrazil pryč, usilovně se snaže dostat z dosahu kácejícího se stolu.

Ozvala se zasténání, hlasité křupnutí a spousta tupých zvuků, když skleněné nádobí dopadalo na něco měkkého. Rorýs si tiskl krvácející ránu na noze, bolestí téměř ani nedýchal. Jednou rukou se podpíral, v marném pokusu napřímit se. Své nepřátele nikde neviděl. Neviděl vůbec nic.

Kap! Kap!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama