close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Březen 2010

Síně Bronzového strážce

28. března 2010 v 19:53 | Camzza |  Hudební povídky
Tato povídka pojednává o chvíli, kdy družina tvořená Catherine, Calidem, Angelem, Menillou a Mitzelem vstoupila do hvozdu, kterému vládne drak Rewa Cahremius - Bronzový strážce, dračí druid.

Napoprvé doporučuji přečíst jen letmo. Nejspíš vám hudba moc sedět nebude, ale pokut to zkusíte vícekrát, možná se vám to podaří...

Hudba pochází ze hry Heroes of Might and Magic V. - Sylvan Town Theme



"Podívej!"

Catherine zvedla hlavu.

Ve větvích stromů se rozzářily barevné kotouče světla jako lampióny, rozehnaly tmu okolo a ze stínu větví se vyloupla malá dřevěná obydlí. Na terasách stáli lesní elfové, zahalení ve slavnostních oděvech a nad hlavami jim poletovaly stovky roztodivných ptáků. Odněkud z lesa byla slyšet hudba, klidná a radostná jako zurčící lesní pramen, lákala poutníky do nitra hvozdu předkládajíc zázraky samotné Přírody. Catherine s úžasem sledovala, jak se před nimi rozestupují stromy a vytváří stezku lemovanou pučícími květy lilií. Z houští se vynořily hlavy lesních jednorožců, a jiných lesních stvoření, beze strachu přihlíželi nádherné podívané a hlubokýma černočernýma očima vítali poutníky ve svém domově.

"Rewa Cahremius, Bronzový strážce nás vítá," vydechl Calid.

"A nešetří." dodala Catherine.

Nad hlavami se jim rozprostřela ohromná klenba, tvořená z větví a listí mohutných javorů, z jejichž větví splývaly dlouhé liány, obsypané vílami a skřítky. Z třepetajících křídel se sypal zlatý prach a tiše znějící hudba vedla rozkvétající stezku přímo do srdce elfího města. Kolem dokola se tyčily stromy, jako sloupy podpírající samotné nebe, z jejich kmenů vyrůstala kulatá obydlí, šplhající se do výšky až ke hvězdám. Elfové stáli na zářivých schodištích a sypali dolů růžové květy, které lehce dopadaly na zem a klíčily v dlouhé spletité loubí kvetoucích orchidejí, klenoucí se nad hlavami poutníků jako brána do ráje Přírody. Odněkud shůry zazněly ptačí hlasy, čisté a laskavé jako tóny měsíční flétny. Jednorožci se vynořili z houští a bez bázně jim kráčeli po boku. Pod kvetoucí klenbou procházeli dál a dál, vedeni cestou do hlubin lesa. Hudba pomaličku utichala, zněla jen jako šelest větru v korunách stromů, oslepující zář lampiónů se vytrácela a mezi stromy se zaskvěla tmavě modrá obloha.

Jejich kroky opustily přítmí lesa a nad nimi se nyní rozprostíralo širé nebe plné blednoucích hvězd. Catherine zaklonila hlavu a nechala se unášet pohledem na tisíce a tisíce světélek, zdobících nekonečným oblohu nad nimi.

Společně vešli na rozlehlou planinu, pokrytou divokou travou, v níž se místy třpytily diamantové kapičky rosy. Na vyvýšeném kopci se proti obloze rýsoval prastarý kamenný chrám, porostlý mechem a břečťanem. Z jeho srdce trčely do nebes tři prastaré oblouky, tichá stráž, která bude navěky chránit klid a mír elfího národa.

Náhle se na obzoru objevil pruh světla. Oslepující záře nového dne se přelila přes kamenné bloky a rozpálila nebe modravými barvami. Catherine si zastínila rukou oči, když celou mýtinu pohltila pronikavá zář svítání.

Uprostřed kruhu kamenných oblouků se objevil drak.



Hudební testing

28. března 2010 v 19:41 | Camzza |  Povídky
Vzpomeňte si, kdy jste naposledy sledovali nějaký film. Nějaký, co se vám hodně líbil. Já si třeba vzpomínám na Pána Prstenů, kdy Helmův Žleb padá pod nájezdem Sarumana, když tu se z Fangornského lesa ozve hlasitý řev a zpoza stromů vystoupí... další stromy, doprovázeny hrdým kříkem Stromovouse: "Enti jdou do války!"

Abych se dostala k věci - hudba nám pomáhá vykreslit si situaci v našich hlavách, aniž bychom to sami věděli. A nemusí to být nutně jen obraz, nebo píseň.

V následujících testovacích povídkách si můžete na vlastní kůži vyzkoušet, jak vypadá spojení prózy a hudby. Je to zkrátka takový test, kterým chci zjistit, zdali to vůbec funguje.

Snažně vás tedy prosím o komentář...